Pájky a tavidla

Pájení je technologický postup k pevnému spojení materiálů, přičemž tavením pájky vzniká kapalná fáze. Základní materiály (zde: měď, červený bronz nebo mosaz)  při tom své tavící teploty nedosáhnou. Jakmile se roztavená pájka dostane do kapilární spáry, začíná výměna atomů pájky a mědi (difúze). V oblasti přechodu spojovaných ploch mědi se tak vytváří slitinová vrstva, jejíž pevnost je vyšší než pevnost pájky.

Měděné trubky lze pájet dvěmi různými metodami:

  • pájení naměkko
  • pájení natvrdo

Rozlišení mezi pájením natvrdo a pájením naměkko se provádí podle pracovní teploty. Pracovní teplota je teplota, při které se použitá pájka taví, smáčí stěny trubky a tvarovky a vyplňuje spoj.

Protože se u používaných pájek jedná o slitiny (směsi) různých prvků, mají pájky teplotní rozmezí tavení a ne bod tavení jako je to u čistých prvků.

Pracovní teplota se pohybuje v blízkosti horního bodu tavení pájky. Při pájení natvrdo je pracovní teplota nad 450°C a při pájení naměkko pod 450°C.

S rozdílnými pracovními teplotami vyplývají i rozdílné mechanické vlastnosti pájených spojů. Spoje pájené natvrdo mají vyšší pevnost ve smyku a umožňují vyšší provozní teploty než spoje pájené naměkko. Tvrdé a polotvrdé měděné trubky ale při pájení natvrdo ztrácejí svoji pevnost, protože jsou kvůli vysokým pracovním teplotám žíhány naměkko.

 

12.jpg

 

Jestliže se jako spojovací technika zvolí pájení, je nutné …

pájet natvrdo:

  • instalace plynu, zkapalněného plynu a oleje
  • potrubí s provozními teplotami nad 110°C (např. solární nebo horkovodní topná zařízení)
  • trubky podlahového vytápění pokládané v mazanině

pájet naměkko:

  • potrubí pro instalace pitné vody až do vnějšího průměru 28 mm včetně

Ve všech ostatních případech lze pájet jak natvrdo, tak naměkko.

Pro další detaily:

Pájky a tavidla pro pájení naměkko
Pájky a tavidla pro pájení natvrdo

Share >