Pájení je technologický postup k pevnému spojení materiálů, přičemž tavením pájky vzniká kapalná fáze. Základní materiály (zde: měď, červený bronz nebo mosaz)  při tom své tavící teploty nedosáhnou. Jakmile se roztavená pájka dostane do kapilární spáry, začíná výměna atomů pájky a mědi (difúze). V oblasti přechodu spojovaných ploch mědi se tak vytváří slitinová vrstva, jejíž pevnost je vyšší než pevnost pájky.

Měděné trubky lze pájet dvěmi různými metodami: